Kapitoly z historie 53
V podniku bývalé severočeské armaturky v tzv. provoze "střední dvůr" se formovalo podnikové ředitelství n.p. TOS Varnsdorf. V budově u vrátnice se v přízemí vytvořila dílna údržby a vlastní výroby. Tato dílna vyráběla pro celý podnik různá doplňující zařízení a často zhotovovala i pro město Varnsdorf různá vybavení - lávky přes Mandavu, přístřešky k autobusovým zastávkám apod. Tento útvar zajišťoval i nezbytnou údržbu budov, menší přestavby ve výrobních halách, sklenářské, instalatérské a pokrývačské práce, opravy elektromotorů atd.
V hlavní budově byly vybudovány kanceláře pro podnikového ředitele, účtárny, plánovací oddělení a v zadní budově bylo umístěno kompletní zásobování a sklady nakupovaného materiálu včetně příjmu zboží. Na samotných provozech 01 a 02 zůstala pouze oddělení nezbytná pro činnost firmy na provozech. Později byly zadaptovány na podnikovém ředitelství prostory pro závodního lékaře a prostory pro Lidové milice. Na provoze 02 byla v budově kalírny zřízena ordinace zubního lékaře pro celý podnik.
Koncem roku 1967 došlo k dohodě mezi varnsdorfskými závody TOS, Velveta, Elite a MěNV o vydávání společných novin pod názvem Hlas severu. Podniky zrušily vydávání svých vlastních závodních novin (TOS zrušil vydávání Vřetena) a staly se spolu s MěNV vydavateli novin nových. První číslo Hlasu severu vyšlo 10. ledna 1968, prodávalo se za 0,40 Kčs, a jmenované noviny byly zaregistrovány jako týdeník.
Pro město Varnsdorf byl rok 1968 významný tím, že se připravovalo na oslavu 100. výročí založení města. Tento významný den spadal na 17. červenec a město plánovalo na oslavu tohoto jubilea mnoho kulturních a sportovních akcí, které měly probíhat prakticky během celého roku.
Původní studie výstavby podniku v areálu Dolního Podluží obsahovala i plány výstavby zcela nové slévárny, která měla nahradit rumburskou i varnsdorfskou slévárnu. Oba provozy pracovaly v nezměněných podmínkách bez přerušení. Protože však došlo ze strany státu k citelným omezením investičních nákladů vynakládaných na výstavbu nových závodů a provozů, vedení podniku rozhodlo provést v obou slévárnách rozsáhlou rekonstrukci a modernizaci. Toto rozhodnutí padlo hlavně z toho důvodu, že tehdejší stav obou sléváren po stránce pracovních podmínek a technické úrovně byl neudržitelný a vyžadoval neodkladné řešení.
K realizaci záměrů modernizace se v rumburské slévárně přistoupilo prakticky ihned. Vylepšilo se pracovní prostředí na všech pracovištích slévárny, bylo postaveno několik nových zařízení, skladů a byla provedena generální oprava jeřábů nad licími a pracovními prostorami. Podle výsledků modernizace slévárny v Rumburku pak byly vytýčeny úkoly pro úpravu a modernizaci slévárny ve Varnsdorfu.
