Kapitoly z historie 10
Vývoj a výroba horizontálních vyvrtávaček nebyly ve firmě od roku 1912 nikdy ukončeny a do dnešního dne jsou nosným programem produkce. To sice není pro nikoho novinka, ale důvod k tomu, abychom se tímto segmentem výroby obráběcích strojů v podniku zabývali poněkud podrobněji.
Základní označení typů horizontálních vyvrtávaček bylo zpočátku složeno z písmen HB (z něm. Horizontal Bohrwerk) a číslice značící průměr pracovního vřetena – např. HB 60, HB 100 atp. K tomuto základnímu značení byla přiřazována další písmena (před nebo za číslicí), která značila provedení, eventuálně vybavení stroje. Tak např. HBN 60 bylo normální provedení s otočným stolem s průměrem vřetena 60 mm, HBO bylo provedení s pojízdným stojanem atd. Každá řada vyráběných horizontek byla stavebnicového provedení, což umožňovalo ohromnou kombinaci konečného stavu finálního výrobku a dalo možnost vyniknout na dnešní dobu zcela nezvyklým speciálům. První horizontky byly konstrukčně jednoduché a teprve postupným vývojem pod tlakem požadavků trhu a konkurence získaly vlastnosti a výkonnost blížící se dnešním firmou vyráběným výrobkům. Stroje byly vybavovány lunetou (s ruč. posuvem), lícní deskou, chlazením pro obrábění oceli a podle přání zákazníka dalším zvláštním příslušenstvím.
V roce 1935 byla vyrobena speciální vyvrtávačka SBF 60, což byla vícevřetenová horizontka se dvěma vřeteníky pracujícími proti sobě a umožňovala současné opracovávání a vrtání obrobku z obou stran a byla dodána do Tatry Kopřivnice. V témže roce bylo vyrobeno ještě šest horizontek různých velikostí s různým vybavením, dá se říci speciálů. V roce 1937 bylo vyrobeno kromě běžné produkce pět strojů pro opracování redukčních skříní pro motorové lodě. Jejich zvláštností bylo, že prakticky normální horizontka HBD 70 byla vybavena prodlouženým ložem a druhým stojanem s vřeteníkem zrcadlového provedení vřeteníku normálního. Tento stojan byl situován na pravé straně lože a bylo jej možno přesouvat rovnoběžně i kolmo k ose vřetena normálního provedení stroje. Byla též vyrobena horizontální vyvrtávačka tzv. přenosná, jejíž stojan byl vybaven třmenem pro přenášení. Tento stroj byl přemisťován k obrobkům, jež bylo obtížné přemisťovat či otáčet a byly upnuty na velkých upínacích deskách.
O horizontálních vyvrtávačkách a výrobě zvláštního příslušenství k nim se ještě zmíním v příštím pokračování, ale pak se již vrátíme k samotné historii firmy a navážeme na statě, u kterých jsme skončili v 7. kapitole.
