Energetika v TOS VARNSDORF a.s.

Sliby se mají plnit, a tak se v úvodu vracím k prvnímu dílu o energetice v TOS VARNSDORF a.s., kde jsem vám přislíbil, že si řekneme, zda se nám povedlo něco ušetřit na energiích.

Úspora v roce 2019

Tak tedy: v roce 2019 jsme očekávali tyto náklady … voda 0,5 mil. Kč, elektřina 14 mil. Kč, plyn 10 mil. Kč. Celkem tedy cca 24,5 mil. Kč (bez DPH). Skutečnost byla … voda 0,439 mil. Kč, elektřina 10,178 mil. Kč, plyn 8,580 mil Kč. Celkem tedy cca 19,197 mil. Kč (bez DPH), což představuje o 5,3 mil. Kč nižší náklady oproti očekávání.

Není to špatný výsledek! Tohoto úspěchu se podařilo dosáhnout zejména díky nákupům energií „na poslední chvíli“, kdy byly aktuální ceny na burze nižší, nežli ceny na počátku roku. Ne vždy je tato taktika účinná, ale tentokráte to vyšlo.

Začátky plynofikace

Z názvu tohoto článku vyplývá, že je čas se něco dozvědět o spotřebě zemního plynu ve firmě a jeho přeměně na teplo. Zemní plyn nebyl do firmy zaveden „odjakživa“, ale až v roce 1995. Tedy ve stejném roce, kdy byl TOS VARNSDORF s.p. (státní podnik) privatizován formou přímého prodeje na TOS VARNSDORF s.r.o. Takže letos firma slaví 25. výročí privatizace a plynofikace!

Jako první byla v roce 1995 plynofikována žíhárna, kde se původně žíhalo pomocí LTO (lehký topný olej). V tomtéž roce se rovněž velice změnil ráz firmy a veškeré topné rozvody, které vedly po sloupech, byly vyměněny za předizolované potrubí ABB a zakopány se do země v bezkanálovém provedení. Původní sloupy zbyly pouze před kotelnou, kde po nich topný rozvod vede nad kolejovou vlečkou dodnes, jinak veškeré ostatní rozvody jsou skryty v zemi. V roce 1996 došlo k plynofikaci uhelné kotelny a částečné decentralizaci vytápění. Vzdálenější objekty, jako jsou bývalá jídelna a kuchyně (dnešní „Perníkárna“), garáže, čerpací stanice a vrátnice dostaly vlastní kotle, v remíze lokomotivy bylo nainstalováno plynové teplovzdušné vytápění a v hale H100 (prototypová dílna) se provedlo vytápění pomocí plynových zářičů RODA. Kdo si ještě pamatuje dobu, kdy měla firma vlastní klempírnu (dnešní prostory recepce a školicího střediska), tak v této původní klempírně byly nainstalovány černé plynové zářiče.

Efekty plynofikace

Nejvíce zemního plynu se ve firmě spotřebovává v topné sezóně, zejména v centrální kotelně. Tři původní horkovodní kotle na hnědé uhlí byly nahrazeny čtyřmi plynovými teplovodními kotli. Tím firma přešla sice na dražší palivo, ale zato ekologičtější a na obsluhu topného zařízení jednodušší (z původního počtu 40 pracovníků dnes zajišťuje chod celé Energetiky pouze 11 lidí). Odstranila se vykládka vagonů s uhlím, která byla v mrazivých měsících velice problematická, zrušila se skládka uhlí, zauhlování, škvárové hospodářství, odpopílkovací zařízení, zděný komín, apod. Změna je patrná na dvou přiložených fotografiích, které dělí přesně 25 let.

Pro zvídavce: „Co že je to za dva velké válce za kotelnou?“ Jedná se o dvě akumulační nerezové nádrže, které slouží pro akumulaci tepla vyrobeného z kogeneračních jednotek. Nádrže nebyly vyrobeny speciálně pro TOS, ale podařilo se je získat při rušení akumulace pro sídliště v Pražské ulici, kde se původně říkalo „U Peršinků“.

Zemní plyn ve firmě

Zemní plyn je ve firmě využíván dvěma způsoby:

  • Sezónní spotřeba (vytápění objektů)
  • Celoroční spotřeba (technologie – žíhání, chod kogenerací, spotřeba v lakovnách)

Jak je patrné z přiloženého grafu, tak nejvíce zemního plynu se spotřebuje v kotelně (cca 88 % … kotle a kogenerace), dále v žíhárně (6,6 %), v nové lakovně (1,6 %), v garážích (1,2 %) a hale prototypové dílny (1,1 %). Ostatní spotřeby jsou již pod 1 %. Zajímavostí je, že zemní plyn přeprodáváme, a to firmě Perník manufaktury Varnsdorf, s.r.o. (bývalá kuchyně a jídelna … cca 0,8 %).

Je všude stejné teplo?

V největším spotřebiči zemního plynu – v kotlích, se energie obsažená v zemním plynu předá do topné vody, která pak proudí do jednotlivých objektů. Zde se v objektových výměnících rozvede do jednotlivých topných okruhů, kde už energii získanou spalováním zemního plynu pocítí i každý zaměstnanec. Neexistuje pevně stanovená teplota pro jednotlivá pracoviště (závisí na zatřídění Tepelná pohoda druhu práce podle celkového průměrného energetického výdeje) a nikdy nelze pro všechny dosáhnout optimálního vytápění. Je to dáno zejména tím, že každý člověk má svou „tepelnou pohodu“ nastavenou jinak, každý má individuální rozlišovací schopnosti.

Tepelná pohoda

Tepelnou pohodu ovlivňují dvojí podmínky:

  • Subjektivní – ty jsou závislé na individuálních vlastnostech člověka (tělesný a psychický stav, věk, pohlaví, schopnost aklimatizace atd.
  • Objektivní – ty jsou měřitelné a ovlivnitelné technickými prostředky. Je to teplota vzduchu (18 až 23°C), vlhkost vzduchu (30 až 70 %), rychlost proudění vzduchu (0,1 až 0,3 m/s) a teplota okolních stěn či předmětů.

Průzkumy uvádějí, že pokud se podaří, aby na stejném pracovišti bylo s teplotou spokojeno alespoň 30 % zaměstnanců, tak je to velký úspěch. Můžete si sami na svém pracovišti udělat průzkum a dát do energetiky zpětnou vazbu, kolik procent spolupracovníků je s teplotou na vašem pracovišti spokojeno.

A jak se podílely jednotlivé objekty na spotřebě vyrobeného tepla v roce 2019?

Spotřeba tepla 2019

Největším spotřebitelem je jednoznačně Montážní hala. Druhým největším „žroutem“ tepla je možná pro někoho překvapivě hala Těžké mechaniky (117). Pokud si ji ale každý prohlédne, když kolem ní denně prochází, tak je mu jasné, proč. Vytápět takovouto halu s jedním strojem a jednou obsluhou je opravdu přepych. Kalírna s Maďarskou halou jsou ve spotřebě tepla prakticky nastejno. Trošku překvapí, že v Hale WRD se spotřebuje více tepla, než ve větší Těžké montážní hale. Zde se pozitivně projevují nové konstrukční materiály, kterými je nová hala lépe zateplena. Ještě malá připomínka ke spotřebě SPŠ TOS Varnsdorf: 3,4 % je super, ale musíme si uvědomit, že škola se je otevřena teprve od září 2019, a zatím se vytápí pouze jedna část.

V dalším, možná již posledním díle o jednotlivých oblastech energetiky ve společnosti TOS VARNSDORF a.s., se dozvíte, kdo že tu energetiku ve firmě udržuje na tak vysoké úrovni.

-frnk-

 

VYUŽIJTE PŘÍLEŽITOST

TOS Varnsdorf a.s.

Říční 1774
Varnsdorf 407 47
Česká republika

IČ: 27327850
DIČ: CZ 27327850

Tel: +420 412 351 111
Fax: +420 412 351 490
email: info@tosvarnsdorf.cz

Datová schránka: sh7gp7t

GPS: 50°53’21.795 N
14°37’24.579 E

Prodejní síť

Servis

Záruční opravy
e-mail: service@tosvarnsdorf.cz
Tel.: +420 412 351 299

Pozáruční opravy a služby
e-mail: sale-service@tosvarnsdorf.cz
Tel.: +420 412 351 230

Náhradní díly
e-mail: spare-parts@tosvarnsdorf.cz
Tel.: +420 412 351 234

© 2020 TOS Varnsdorf a.s. - Webdesign: WebActive s.r.o.