HORIZONT ročník 2019

Energetika v TOS VARNSDORF a.s. (2. část - voda)

Začněme, tedy jako minule, a to pitnou vodou. Doby, kdy firma vlastnila v Dolním Podluží vodárnu pro získání užitkové vody, jsou pryč. Taktéž pokusy s odběrem vody z vlastního vrtu ztroskotaly na vysokém obsahu železa a velké tvrdosti vody. Takže firma je v současné době zásobena vodou pouze z veřejného vodovodu. Jistě si každý při příchodu k firmě všimne vysoko umístěné koule – hydroglobusu, což není nic jiného, nežli věžový vodojem. Výstavba stávajícího strojírenského provozu se datuje od roku 1960 (tedy s „novodobým provozem“ jsem prakticky stejně „mladý“). V roce 1968 došlo k rozšíření výrobních ploch výstavbou výrobní haly pro mechanické dílny, známější pod názvem „Maďarská hala“. Tento název se vžil proto, že halu stavěla maďarská firma Komplex. V té době se do nového provozu centralizovala výroba a celkový počet zaměstnanců zde vzrostl na 1 060 pracovníků, kteří denně spotřebovali 150 m³ pitné vody.

Takové množství nešlo zajistit z městské vodovodní sítě, neboť v denních hodinách je v této oblasti nedostatek vody a poloha závodu je poměrně vysoko. Z těchto důvodů se v roce 1974 vybudoval vlastní vodojem, který dodala taktéž maďarská firma NIKEX-BUDAPEST. S projektem se začalo v roce 1972, stavba se zahájila v červenci 1974 a dílo bylo předáno na konci listopadu 1974. Celková hodnota stavby byla 993 216 Kčs (korun československých). Což v té době představovalo např. nákup 20 ks škodovek.

Vodojem má minimální výšku hladiny 30,5 m a pojme 200 m³ pitné vody. Celková výška je 38 m (bez anténní nástavby mobilních operátorů). Tím je zajištěno dostatečné množství vody pro denní spotřebu a zejména je zaručen potřebný tlak pitné vody v našem vodovodním řadu.

V roce 2001 došlo k významné opravě vnitřku vodojemu. Bylo provedeno vypískování celé nádrže, následoval několikavrstvý nátěr hygienicky nezávadnými barvami a nakonec pracovníci energetiky vyměnili veškerá potrubí a armatury. Na obrázku je vidět výsledek opravy (dno nádrže, které bylo možné vidět po 27 letech), včetně měřicí sondy výšky hladiny, odkalovacího potrubí a napouštěcího potrubí.

Aby se za všech povětrnostních podmínek udrželo v třicetimetrové výšce 200 tun vody, je hydroglobus vyvažován šesti ocelovými lany, která se musí pravidelně konzervovat a pomocí nichž se při revizi seřizuje kolmost vodojemu. Za 45 let existence hydroglobusu v TOSu byl vždy největší problém s plechovým opláštěním, proto po loňské vichřici, kdy odletělo rekordních 13 ks plechů, došlo v květnu k výměně některých shnilých latí a celkovému přešroubování uvolněných spojů.

A jak je tedy firma zásobena vodou?

Z vodovodního řadu v Říční ulici je voda přiváděna do čerpací stanice hydroglobusu, odtud se v nočních hodinách čerpá do věžového vodojemu. Tady má dvě možnosti odtoku. První je gravitační napájení vodovodního řadu pitné vody a druhá je doplňování vody do „požární“ nádrže, kde se pitná voda mění na užitkovou. Čerpací „protipožární“ stanice u nádrže zásobuje užitkový vodovod, na který jsou připojeny veškeré hydranty. Hlavním důvodem dvojího vodovodního řadu ve firmě je ten, že v řadu pitné vody je tlak pouze cca 350 kPa (3,5 baru), kdežto pro požární účely je třeba tlaku vyššího, cca 500 kPa. Tlak a množství užitkové vody zajišťují 4 čerpadla v protipožární čerpací stanici. Užitková voda též slouží jako chladicí voda pro pece v kalírně kde se točí v uzavřeném okruhu. Minimálně jednou za dva roky je třeba nádrž užitkové vody vyčistit a provést cvičení havarijního týmu. Pokud je třeba provést údržbu bez vypuštění nádrže, nezištně vypomůže nadšený potápěč Vilém Marenec.

Přivedená pitná voda se ve firmě mění ve vodu splaškovou (z WC, sprch, umyváren, kuchyně…), kterou je třeba vyčistit a vypustit. Málo kdo ví ž firma vlastní dvojí kanalizaci. Dešťovou a splaškovou. Můžeme poděkovat „předkům“ za jejich prozíravost. Do dešťové kanalizace jsou odváděny srážkové vody. Kdybychom neměli svoji dešťovou kanalizaci, zaplatili bychom za odvod srážkových vod ročně cca 2,5 mil. Kč. Taktéž tím, že máme svoji vlastní biologickou čistírnu odpadních vod, platíme za pitnou vodu pouze vodné. Na stočném tedy ušetříme za rok dalších takřka 0,5 mil Kč.

Pracovníci energetiky biologickou čističku provozují také. Abychom splňovali přísné limity na vypouštění vod do Lužničky, muselo proběhnout několik významných oprav. Zejména při generální opravě biologického filtru si chlapci z energetiky mákli.

Až si tedy pustíme z kohoutku vodu nebo po úlevě spláchneme toaletu, vězme, že je za těmito samozřejmými úkony ukryto spousty lidské práce.

V další díle o Energetice ve firmě TOS VARNSDORF a.s. se dozvíte více o elektřině.

frnk