Putovali jsme za dinosaury
Tuto druhohorní show provozuje po celém světě společnost Global Creatures z Austrálie, po Evropě s dinosaury putuje její britská pobočka.
Není třeba popisovat, že návštěva dinosauřího představení byla zajímavá především pro děti (jak nedávno kdosi trefně poznamenal, že kdyby se konaly volby i ve školkách, tak by tam s drtivou převahou vyhráli dinosauři). Část tosáků brzy ráno vyrazila pronajatým autobusem, někteří se pak do Libně přepravovali vlastními auty. Je nutné připomenout, že to byla studená lednová sobota, sice prosluněná, ale větrná a skutečně studená. Začátek představení byl naplánován na jedenáctou hodinu, proto ten brzký odjezd. Že to nebude žádné pimprlové divadýlko, dávalo tušit už parkoviště vedle haly, kde bylo seřazeno snad 25 kamiónů se stejným dinosauřím designem a mezinárodní registrační značkou GB.
Na jedné z fotografií vidíte zaplňující se hlediště, místo ledu byla připravena aréna pro druhohorní monstra. Představení trvalo více než hodinu a půl s jednou přestávkou. Dinosauři jsou ovládáni na dálku skupinou operátorů, každý z nich má na starosti postupně několik zvířat. Dinosauři jsou v reálné velikosti, mají v sobě mechanismy, které co nejvěrněji napodobují předpokládané pohyby. Na ploše se pohybují pomocí nenápadných „podvozků“, které splývají s pestrobarevnými kulisami, za daných podmínek docela zdařile napodobujícími druhohorní prostředí. Kulisy se měnily podle jednotlivých příběhů. Celým představením provázel člověk, který se pohyboval mezi dinosaury, takže bylo jednoduché pochopit velikost jednotlivých zvířat. Na fotografii vidíte, jak nicotný byl ten průvodce ve srovnání s matkou tyranosaurovou.
Co všechno jsme viděli? Celkem devět druhů, např. Tyranosaura Rexe, Plateosaura, Stegosaura, Allosaura, Torosaura, Utahraptora. S velkou diváckou odezvou se se setkali menší, ale o to mrštnější a chytřejší Velociraptoři a především páreček Brontosaurů, 11 metrů vysokých a od hlavy až ke špičce ocasu 17 metrů dlouhých. Ve chvíli, kdy se jejich hlavy na veledlouhých krcích nakláněly někam až k desáté řadě diváků, určitě se přítomným tajil dech. Celé představení bylo rozděleno do několika komentovaných příběhů, viděli jsme, jak se líhnou malí dinosauři, brzy po narození ohrožovaní menšími masožravci. Tento příběh skončil šťastně, protože bdělá matka své potomky zachránila. Viděli jsme souboje různých druhů masožravých a býložravých dinosaurů, na velkém plátně jsme se proletěli s pterosaurem. Představení bylo zakončeno pádem asteroidu, naštěstí jen animovaným (ona ta O2 aréna přece jenom byla dost nákladná, že). Po pádu asteroidu nastalo vymírání dinosaurů a konec show.
Nejvíc to celé představení prožívaly děti, jak jinak, ale také dospělým se dinosauři líbili, jak jsme mohli pozorovat po skončení show na chodbách. Tosákům, ale hlavně jejich dětem, které se z různých důvodů do O2 nemohly podívat, doporučujeme přečkat nejbližších pět let. Po jejich uplynutí se tu dinosauří zájezd znovu objeví. Co to je pět let z geologického hlediska …
Po dinosaurech byl ještě čas prohlédnout si okolí, především sousední Galerii Harfa, velké to nákupní centrum. A hle, na střeše tohoto centra je instalován dinopark. V lednu v provozu nebyl (což je pochopitelné, protože dinosaurům je v lednu zima snad ještě větší než lidem), bylo tam kluziště. Závěrečné čekání na autobus v mrazivém větru hrozilo mnohým z nás proměnou v ledové sochy.
LP 2019