HORIZONT ročník 2019
Energetika v TOS VARNSDORF a.s.
Ve firmě jsou i takoví pošetilci, kteří si myslí, že vše funguje samo, tak nějak automaticky. Málo kdo z nás si uvědomí, kolik práce se skrývá za tím, aby vše fungovalo tak jak má a maximálně se eliminovaly neočekávané poruchy. Proto se v několika článcích našich firemních novin pokusím poodhalit tajemství většiny procesů v energetice. Abychom mohli s energiemi pracovat, musíme je nejdříve nakoupit. Naše firma nakupuje tři energie: elektřinu, zemní plyn a vodu.
Nejjednodušší je nakoupit pitnou vodu. Její cena není volně obchodovatelná, takže ji na každý rok stanoví Severočeská vodárenská společnost. Cena je složena ze dvou položek: vodné a stočné. Jelikož provozujeme v Dolním Podluží vlastní čističku odpadních vod, na kterou je napojena firemní splašková kanalizace, platíme pouze polovinu (vodné). Ač i tak je cena vodného relativně vysoká, 44,23 Kč/m3, od roku 2015 se zvedla „jen“ o 3,4 %.
O mnoho náročnější je nakupování elektřiny, či zemního plynu. Cena je také složena ze dvou položek, tentokráte z ceny za komoditu a z ceny za distribuci. Cena za distribuci je stanovena Energetickým regulačním úřadem jednou za rok a po celý rok je stejná. Kdežto cena za komoditu je určovaná burzou a mění se nejen jednou za rok, ale prakticky každou hodinu. A aby to nebylo úplně jednoduché, tak se může v určitých podílech nakupovat v ročních, čtvrtletních, či měsíčních takzvaných „tranších“. A to většinou ještě na tři roky dopředu. Ve druhém pololetí 2018 došlo na burze snad historicky k nejstrmějšímu nárůstu cen elektřiny. Že jsou ceny za elektřinu divoké, si můžeme ukázat na přiloženém grafu (ceny jsou v EUR/MWh, jelikož i naše nákupy se uskutečňují v eurech). Z grafu je patrné, že cena silové elektřiny vzrostla na energetické burze za poslední tři roky téměř trojnásobně! Též je vidět např., že cena na rok 2022 (CAL-22) je nižší nežli cena roku 2019 (CAL-19).
Lidé si často kladou otázku: „Jak je to možné, cena elektřiny takto roste?“ Cenu elektřiny ovlivňují zejména tyto faktory:
- Cena elektřiny roste, protože se daří ekonomikám, včetně české, roste poptávka a taky cena základních vstupů pro výrobu elektřiny.
- Zvedají se ceny surovin, zejména cena zemního plynu, uhlí a ropy.
- Podporují se drahé obnovitelné zdroje.
- Zvedá se cena emisní povolenky (v roce 2015 byla průměrná cena povolenky 8 eur, současná průměrná cena je 25 eur, což v podstatě kopíruje trojnásobek zvýšení ceny elektřiny).
Zejména obchodování s emisními povolenkami je v poslední době největší strašák. Pro ty, kteří nevědí, o co se jedná, tak laické vysvětlení. Emisní povolenky a obchodování s nimi jsou nástroje, které vymyslela v roce 2005 Evropská unie, aby mohla splnit svůj celosvětový závazek snížení emisí, „skleníkových plynů“, zejména CO2 (takzvaná „uhlíková stopa“). Tímto opatřením se chce zabránit globálním změnám klimatu na celé naší planetě. Evropská komise stanoví každé zemi, kolik může vyprodukovat skleníkových plynů, na což dostane každý členský stát EU daný počet emisních povolenek. Tyto povolenky pak každý stát EU rozdělí mezi producenty skleníkových plynů, tedy mezi velké znečišťovatele ovzduší (uhelné elektrárny, velké chemické a průmyslové podniky, letecký provoz apod.). Ti se buď do povolenek vejdou, nebo jsou na tom lépe a prodají je, nebo se do limitu nevejdou, a aby se vyhnuly pokutě, jsou nuceni si povolenky dokoupit. Při obchodování tedy kupující platí za znečištění ovzduší a prodávající získává odměnu za snížení vypouštěných emisí. Smyslem je motivovat k investicím do snižování emisí. Na jednu povolenku může znečišťovatel vypustit do ovzduší jednu tunu CO2.
S nakupováním zemního plynu je to obdobné, jako s nákupem elektřiny. Výkyv ceny za poslední tři roky je, na rozdíl od elektřiny, „pouze“ dvojnásobný, ale i tak to značně prodraží náklady na vytápění.
A jak jsme na tom nákladově za energie v naší firmě? V roce 2018 jsme na vodu vynaložili téměř 0,5 mil. Kč (kdybychom neprovozovali vlastní čističku, tak bychom se blížili k miliónu). Nákup elektřiny nás vyšel téměř na 10,5 mil. Kč a za zemní plyn jsme utratili cca 7,6 mil. Kč. Celkové roční náklady na energie pro naši firmu v roce 2018 činily cca 18,6 mil. Kč. Při současném nárůstu cen na letošní rok očekáváme tyto náklady: voda = 0,5 mil. Kč, elektřina = 14 mil. Kč, plyn = 10 mil. Kč. Celkem tedy cca 24,5 mil. Kč (všechny zde uvedené ceny jsou bez DPH).
Je zcela evidentní, že při stejné spotřebě energií jako v loňském roce, budeme mít roční náklady na energie cca o 6 mil. Kč vyšší. Tyto náklady lze eliminovat dvěma způsoby. Jedním je vystihnout optimální dobu nákupu a elektřinu a plyn nakoupit v okamžiku minimální ceny na burze. Bohužel nemáme křišťálovou kouli, abychom věděli dopředu, zda bude cena dále klesat, či stoupat. To je i jeden z důvodů, že naše firma nenakupuje jednou ročně, ale takzvanými „postupnými nákupy“. Tím se eliminuje možnost nákupu v nejdražších cenách. Druhou možností je snížit spotřebu energií. Jak to zajistit? Vždy před nějakým rozhodnutí si vzpomenu na slova předsedy správní rady naší společnosti: „Udělej to ve firmě tak, jak by sis to udělal sám doma“. Doma většina z nás šetří. Málokdo svítí zbytečně, nikdo nezapomene mít otevřené okno či dveře celou noc, každý zavírá vodovodní kohoutky, když kapou, a když zjistí protékající toaletu, tak zajistí nápravu. U nás na energetice je již zažité heslo: „Co tvoje energetická čest!“. Takže chovejme se ve firmě jako doma a mějme alespoň trochu té energetické cti. A já si dám do kalendáře na 16. 1. 2020 (dochází poslední faktury za energie) upomínku, že vám v prvním Horizontu sdělím, kolik že se nám povedlo z těch šesti miliónu ušetřit.
V dalším díle se seznámíme, jak s nakoupenými energiemi dále středisko energetiky pracuje.
frnk
