Zlaté medaile 2018
Slavnostní akt proběhl ve spojených místnostech školicího střediska v předvečer před Dnem otevřených dveří, tedy 29. března. Samotnému slavnostnímu odpoledni předcházel především výběr, kdy každý odborný ředitel nominoval na základě svého výběru několik kandidátů. Z nich pak vedení firmy vybralo tři. Seřazeno podle abecedy to jsou: Ing. Zdeněk Balcárek, paní Marcela Poncová a pan Arkadij Repin. Abychom více poznali nové držitelé Zlatých medailí TOS VARNSDORF, přinášíme jejich medailonky, tak jak byli představováni při předáváni těchto medailí.
Ing. Zdeněk Balcárek
Velkým vzorem pana Balcárka byl jeho dědeček elektrotechnik. Díky němu si pro své budoucí povolání vybral studium elektrotechniky, nejprve na střední škole v Liberci a s podporou rodičů, za kterou je jim dodnes vděčný, pokračoval následně ve studiu tohoto oboru na Českém vysokém učení technickém v Praze. Na jeho vysokoškolském diplomu ještě téměř nestačilo zaschnout razítko, když 27. září roku 1990 zahajoval pracovní poměr v TOSu VARNSDORF. Krátce po začátku adaptace narukoval na vojnu, ze které se po roce vrátil a adaptaci dokončil. Poté nastoupil do Oddělení technických služeb, kde pracoval nejprve jako technik, a po necelém roce začal pracovat jako montér. V průběhu této šestileté etapy se specializoval na řídicí systém Siemens. Na zahraniční služební cesty vyjížděl velmi rád. Cestování a práce u zákazníků ho bavila. Svou specializací na řídicí systémy Siemens zaujal tehdejšího vedoucího konstrukce Ing. Václava Valeše, který mu v roce 1998 učinil nabídku přejít do konstrukce jako projektant. I když ho práce montéra velmi bavila, začal uvažovat o založení rodiny a stavbě domu. S tím se kočovný život montéra příliš neslučoval, tak nabídku Ing. Valeše přijal. Během jeho začátků v konstrukci hodně spolupracoval s panem Rudolfem Hořením, na kterého rád a s uznáním vzpomíná. V elektrokonstrukci pracuje dodnes. Se svou manželkou Monikou vychovávají ve společně postaveném domku dceru Markétu.
Marcela Poncová
Paní Marcela Poncová je varnsdorfská rodačka. Do TOSu nastoupila v roce 1972 po ukončení základní školy na základě náboru firmy TOS. Střední školu se zaměřením na všeobecnou ekonomiku tedy úspěšně vystudovala při zaměstnání. Od svého nástupu pracuje v ekonomickém úseku. Celou její následnou profesní dráhu ovlivnil její první vedoucí Ing. Jaromír Pešek, který velmi dbal na znalost všech oblastí účetnictví. S úctou vzpomíná na jeho náročnost, ale i velmi lidský přístup a ochotu vždy dobře poradit. Pracovala jako mzdová účetní, fakturantka, samostatná účetní, samostatný odborný ekonom. V roce 2001 se stala vedoucí oddělení účetnictví. Na této pozici zúročila všechny své znalosti a zkušenosti. Oddělení vede s velkou pečlivostí a přehledem. Kolegyně si jí váží nejen pro její odbornost, ale také pro její vstřícnou, upřímnou a nekonfliktní povahu. V srpnu to bude již úctyhodných 46 let, kdy poprvé vstoupila do TOSu. Dovolila si pouze dvě mimopracovní přestávky. To když se jí narodily děti. Nejprve dcera Oldřiška a po pár letech syn Zbyněk. S manželem Zdeňkem děti vychovali a dnes se již společně těší ze čtyř vnoučat.
Arkadij Repin
Do TOSu nastoupil 1. srpna roku 1991 poté, co mu v červnu stejného roku byl jako občanovi Sovětského svazu přiznán v České republice statut uprchlíka. V březnu roku 1997 se stal občanem České republiky. Od nástupu do firmy pracoval v oboru svého vyučení jako soustružník v provozu Lehké mechaniky. Více než rok pracoval v ozubárně, pak přešel do Nástrojárny. Svou pracovitostí, zručností, zájmem a ochotou se brzy zařadil mezi skutečné profesionály provozu Lehké mechaniky. V červenci roku 2016 pracovní poměr ukončil a odešel do starobního důchodu. Netrvalo dlouho a byl požádán o výpomoc v TOSu. Tentokrát ale jako učitel odborného výcviku žáků nově vzniklé firemní školy. Žáci prvního ročníku, které vyučoval, si ho velmi oblíbili, protože stejně jako předtím do své práce, tak i do předávání zkušeností budoucím strojařům dával celé své srdce. Krátce po skončení výpomoci firemní škole byl pozván do firmy znovu a opět na Lehkou mechaniku, kde druhým rokem brigádničí jako soustružník v nástrojárně. Pan Repin měl v životě štěstí na mnoho skvělých lidí. V TOSu to byli především pan Rýdl st., pan Mahnel, pan Macák a mnoho dalších kolegů. Nejbližším člověkem, který mu stojí po boku v dobách radostných, ale i těch těžších, je manželka Lýdie, s kterou společně vychovali dvě děti. Dceru Naděždu a syna Nikolu. Dnes už je jejich rodina větší, protože do ní přibyli dvě vnučky a dva vnuci.
Zlaté medaile TOS VARNSDORF předávali předseda správní rady Ing. Jan Rýdl starší a statutární ředitel Ing. Jan Rýdl mladší. Přítomni byli samozřejmě i nejbližší vyznamenaných pracovníků. Podruhé se této slavnostní chvíle zúčastnili téměř všichni dosavadní držitelé Zlatých medailí (někteří již bohužel nejsou mezi námi, někteří nemohli nebo prostě nepřišli), všechny dosavadní i nové vidíte na společné fotografii na titulní straně tohoto čísla.
Předávání Zlatých medailí je jednou z tradic naší firmy, kdy vedení společnosti dává najevo poděkování a uznání těm pracovníkům, kteří se svým nasazením a pracovitostí zasloužili nebo zasluhují o to, aby firma fungovala, tak jak má, aby tento náš svět byl ještě jakž takž v pořádku. Pravda, na všechny se dostat nemůže, ale těch kulatých výročí bude jistě ještě dost na to, abychom mohli seznam držitelů firemních medailí dále rozšiřovat.
Jako každá taková akce se ani předávání Zlatých medailí neuspořádalo samo o sobě, proto děkujeme všem, kteří se o přípravu a také o samotný průběh zasloužili a přispěli tak nemalou měrou k pěknému odpoledni. Po slavnostním předávání totiž byl i čas na setkání, vzpomínání a plány do budoucna. Tak za pět let opět na shledanou.
LP 2018