HORIZONT ročník 2012
Šestnáctý firemní ples
Letošní firemní ples vyšel na pátek 17. února. Pořadatelé se trefili do jarních prázdnin (že by další schizofrenie současného školství? ... „jarní prázdniny“ v polovině února!!), což se promítlo v zájmu o lístky. Sál Lidové zahrady nebyl vyprodán, což však nakonec bylo těmi, co přišli, kvitováno jako přínos, protože bylo dost místa na parketu, obsluha vše stíhala, u baru se člověk rychle dostal na řadu a ani nebylo moc nakouřeno.
Ples se vydařil. Začal trochu netradičně. Večer zahájil předseda představenstva Ing. Jan Rýdl, který oznámil dvě zásadní informace. Jednak tu, kterou jsme zmínili v úvodu, tedy že sál Lidové zahrady zůstane zachován v uspořádání a podobě vhodné pro pořádání plesů (nestane se z něj kasino, jak se mnozí obávali), jednak potěšil přítomné tosáky (ale především jejich manželky) veřejným prohlášením, že představenstvo se rozhodlo vzhledem k výsledkům loňského roku proplatit zadržované části loňských prémií a fondu odměn v plném rozsahu (oficiální informaci přinášíme na straně 2). Po tomto radostném začátku se rozjela zábava již v tradičním pořádku. K tanci (víc než k poslechu, protože na parketu stále někdo kroužil, podupával či se různě pohyboval) hrála skvělá kapela Big band BONIT z Ústí nad Labem. Předtančení zajistil pár Raková – Schneider z Tanečního studia STYLKLUB Jaromíra a Marty Josefových, který ukázal, jak se závodně tančí latina.
Po půl desáté se na pódiu objevila hvězda večera, zpěvák Martin Chodúr. Zazpíval sérii písniček k tanci, byly to nejen fláky od Franka Sinatry a Toma Jonese, ale také jeho vlastní, při kterých vynikl jeho úžasný hlas. Po nezbytné kytici přišel přídavek a pak nastalo něco nevídaného. Přítomné slečny a dámy vytvořily frontu a začalo „focení s Chodúrem“. Na všechny se dostalo, ale ani to nebyl konec, ještě při odchodu se Martin Chodúr podepisoval svým fanynkám nejen na běžná místa, ale občas i na holou kůži. A pak už se tancovalo a zpívalo, nikoli až do rána bílého, ale také se nekončilo už ve dvě ráno. Sama kapela kývla na menší prodloužení a protože se pak i muzikanti připojili k reji na parketu, zdá se, že se na Lidové zahradě asi líbilo všem. Doufejme tedy, že se za rok sejdeme zase, na stejném místě, ve stejně dobré náladě a že nový ministr školství něco udělá s těmi prázdninami.
LP 2012
